Francouzská škola

Francouská škola

Tato škola, spojená především s tzv. francouzským kordíkem se vyvinula z italského šermu na francouzské půdě. Poté co král Karel IX. založil v r. 1567 slavnou Královskou akademii, se on i jeho nástupci zasadili o vývoj národního šermu a podporu domácích mistrů. Podpora shůry spolu s nástupem francouzské kulturní nadvlády nad Evropou vedly k dominantnímu postavení této školy v následujících staletích. Během této doby dochází k postupnému odlehčování zbraní a populárním se stává lehký kordík. Odlišné bojové vlastnosti zbraně, především jeho rychlost, dávají základ pro odlišný styl boje založený především na jemné práci zápěstím, minimalistickém lineárním pohybu tělem a úplné preferenci bodů proti sekům. Ve Francii se boj stává nejen briskním, ale také záměrně estetickým. Dobový manýrismus proniká i do šermu a dává mu novou dimenzi, pohybová estetika zavánějící obsesivním ritualismem snese srovnání s japonským čajovým obřadem či samurajově práci s katanou. Za počátek francouzské školy je považováno dílo Henriho de Sainct-Didier (r. 1573) a mezi zástupce klasického období počítáme především mistry: André Wernesson de Liancourt, Julien de Labat a Domenico Angelo, jehož přehledové dílo bylo dokonce zařazeno do slavné Diderotovy Encyklopedie coby oddíl prezentující šerm. Praxe ve Francouzské akademii přinesla řadu novinek, především systematickou skupinovou výuku, kvalitní ochranné pomůcky a užívání bezpečné náhrady za zbraň (tzv. fleret).

Francouzská škola vyučovaná v rámci Magisteria není doslovnou rekonstrukcí jednoho vybraného francouzského mistra a jeho terminologie, ale je systematizovaným výtahem a interpretací dobových pojednání, tak aby v maximální míře nejen respektovala charakteristické dobové techniky, ale také umožnila jejich bezpečný nácvik a inscenaci. Systém rekonstruovaný ing. Peterem Kozou je optimalizovaný s ohledem na didaktiku, provázanost a smysluplnost technik a generacím adeptů již slouží jako pevný základ pro další rozvoj – ať již směrem historické rekonstrukce, sportovního a rekreačního úpolu nebo inscenace.

Francouzská škola vyučovaná v rámci ateliérů A.K.A. (A.R.G.O.) využívá systém a know-how Magisteria a buduje u žáků především základy správných pohybových návyků, cit pro tempo a vzdálenost a čistotu pohybu. Přednostním hlediskem je bezpečnost, bezpečné a vědomé ovládání zbraně a vlastního těla ve standardních i nestandardních podmínkách. Technická náplň tréninků pak spočívá ve výuce pádů se zbraní, manipulaci se zbraní (pohyb, držení, podávání, házení), důraz je kladen na kroky, výpady, krokové kombinace, útoky bodem se zaměřením na přesnost, včasnost. V rámci francouzské školy se také hledí na estetický projev, mezi základy patří znalost dobových gest a pozdravů se zbraní, kloboukem a kapesníčkem. Pokročilé techniky jako vazby, kryty, přenosy, odvety, obnovení útoků pomocí trompé a coupé atd. jsou vyučovány v kontextu historickém, úpolovém i inscenačním a žáci se učí nejen vnější formě pohybu, ale i šermířskému myšlení.